POVINNOST ZÁPISU DO EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ

Od 1. ledna 2018 platí povinnost právnických osob zapsaných ve veřejném rejstříku a svěřenských správců svěřenských fondů zapsaných v evidenci svěřenských fondů (dále též jen „zapsané osoby“) zapsat svého skutečného majitele. Je přitom třeba dodat, že tuto povinnost musí splnit právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do 1. ledna 2019 a to pouze na návrh právnické osoby; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021.

Navrhovatelem zápisu údajů o skutečném majiteli je právnická osoba a nikoliv skutečný majitel. Konkrétně dle ust. § 118e zákona č. 304/2013 Sb., rejstříkového zákona, v aktuálně platném znění (dále jen „rejstříkový zákon“), může návrh na zápis údajů o skutečném majiteli podat: „osoba, která je podle rejstříkového zákona nebo jiného zákona oprávněna podat návrh na zápis do veřejného rejstříku“. Tyto podmínky pak bude splňovat statutární orgán právnické osoby nebo její zástupce, např. advokát na základě udělené plné moci.

Kdo je skutečný majitel?

Pojem skutečného majitele vymezuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v aktuálně platném znění (tzv. „AML Zákon“), a to konkrétně ve svém § 4 odst. 4.„ 

Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je u obchodní korporace fyzická osoba: 1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, 2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá uvedenou v bodě 1, 3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo 4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.

“.

Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.

Obecně lze za skutečného majitele označit toho, kdo již nemá nikoho dalšího nad sebou a kdo zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje. Skutečným majitelem tak typicky je ten, kdo vlastní významný podíl na entitě nebo je příjemcem významného podílu jejích výnosů. Skutečných majitelů jedné právnické osoby může být i více.

AML zákon stanovuje určitá vodítka, podle kterých lze při identifikaci skutečného majitele postupovat. Vždy je však třeba mít na paměti, že cílem je identifikovat skutečného majitele ve smyslu jeho definice tj. toho, kdo má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě (či svěřenském fondu). Indikátory samy o sobě, jak jsou uvedeny ve výše citované legální definici, skutečného majitele neoznačují. Např. disponování s určitým podílem na hlasovacích právech může na pozici skutečného majitele poukazovat, nemusí ji však nezbytně zakládat. Indikátory nicméně zachycují s přihlédnutím k jednotlivým právním formám typové či obvyklé případy, které zakládají postavení určité fyzické osoby jako skutečného majitele.

Co je evidence skutečných majitelů?

Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Evidence je neveřejná a je vedena rejstříkovými soudy. Evidence skutečných majitelů je zcela neveřejná. Nelze do ní tedy obecně nahlížet, ani v ní vyhledávat. Evidence skutečných majitelů je v současnosti specificky určena pro užití zákonem vymezenými osobami a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti (srov. § 118g odst. 3 rejstříkového zákona). Tyto orgány a osoby mohou získat kompletní výpis z evidence skutečných majitelů na základě tzv. dálkového přístupu.

Podklady k prokázání skutečného majitele

Novela nestanovuje, čím konkrétně se skuteční vlastníci budou prokazovat. Jako vodítko může sloužit § 104 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 31.12. 2017. Ten stanovoval, že dodavatel, který je právnickou osobou, musí předložit zadavateli doklady, z nichž vyplývá postavení skutečných majitelů k dodavateli; těmito doklady jsou zejména: (i) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, (ii) seznam akcionářů, (iii) rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku a (iv) společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

Jako podklad pro prokázání skutečného vlastníka by mohla sloužit také např.: rozhodnutí valné hromady o schválení účetní závěrky a o naložení s hospodářským výsledkem, zpráva o vztazích, rozhodnutí o odvolání či jmenování členů statutárního nebo kontrolního orgánu či jiná zásadní rozhodnutí valné hromady společnosti.

Dopady nezapsání

Za nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nejsou v tuto chvíli stanoveny přímé sankce. Jelikož je evidence skutečných majitelů vyňata z režimu rejstříkového zákona, neuplatní se ani sankce za zápis v rozporu se skutečností dle tohoto zákona (tj. pokuta či zrušení společnosti). Nicméně je třeba vzít v potaz faktické dopady, které plynou z obchodního kontaktu s povinnými osobami dle AML Zákona. Povinné osoby dle AML Zákona jsou povinny zjišťovat a ověřovat údaje o skutečném majiteli. V případě rozporu skutečných údajů a údajů zapsaných (či nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů) lze předpokládat zdržení při vyřizování žádostí, v extrémních případech ale i odmítnutí služeb, hlášení na Finanční analytický úřad nebo vypovězení smluv. V této souvislosti je třeba uvést, že AML Novela se dotkla i zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZVZ”), dle kterého zadavatelé mají primárně ověřovat dodavatele v evidenci skutečných majitelů, až poté informace získávat od dodavatele. Nezapsání v evidenci skutečných majitelů pak může znamenat i vyloučení ze zadávacího řízení.

Poplatková povinnost

Do konce roku 2018 je zápis do evidence osvobozen od soudního poplatku, který od příštího roku bude činit 1.000 Kč.