NOVÝ ZÁKON O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ (WHISTLEBLOWING ZÁKON)
Dne 9. 2. 2021 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně oznamovatelů (sněmovní tisk č. 1150), který prošel prvním čtením a byl přikázán výborům k projednání. Tímto návrhem zákona má dojít k implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, a to do 17. 12. 2021. Dle důvodové zprávy k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů mají navrhovaná opatření sloužit nejen k ochraně potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale také k prevenci protiprávního jednání obecně. V České republice stále přetrvává vůči oznamovatelům spíše negativní postoj. Oznamovatelé mají mnohdy strach z reakce okolí či jiných negativních důsledků svých oznámení. Z důvodu těchto obav pak častokrát raději od svých oznámení upustí.
Okruh chráněných oznámení je v zákoně o ochraně oznamovatelů specifikován široce a míří tak na nejčastěji uvažované případy oznamování (tzv. whistleblowing), jimiž jsou např. trestné činy a přestupky. Oznámením se rozumí oznámení fyzické osoby obsahující informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující zákonem specifikované oblasti, o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností. Prací nebo jinou obdobnou činností nejsou myšleny pouze pracovněprávní vztahy, ale také dodavatelské či odběratelské vztahy, stáže, atd. Oblastmi upravenými právním předpisem nebo předpisem Evropské unie se pro účely zákona o ochraně oznamovatelů rozumí oblast:
– finančních institucí, finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů,
– daně z příjmů právnických osob,
– předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
– ochrany spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů,
– bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
– ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat,
– radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
– zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže,
– ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
– ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
– ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
-fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory
Okruh chráněných oznámení je v zákoně o ochraně oznamovatelů specifikován široce a míří tak na nejčastěji uvažované případy oznamování (tzv. whistleblowing), jimiž jsou např. trestné činy a přestupky.
Oznamovatelem budou nejčastěji zaměstnanci, státní zaměstnanci, OSVČ, osoby vykonávající odbornou praxi či stážisté. Zákon o ochraně oznamovatelů zavádí pojem tzv. odvetných opatření, která konkrétně vyjmenovává. Odvetnými opatřeními jsou např. rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku, neumožnění odborného rozvoje, výpověď nebo odstoupení od smlouvy. Odvetná opatření jsou zákonem o ochraně oznamovatelů výslovně zakázána. Před odvetnými opatřeními je chráněna i osoba blízká oznamovatele nebo osoba oznamovatelem ovládaná. Ochrany před odvetným opatřením se však nemůže domáhat osoba, která podala vědomě nepravdivé oznámení.
Oznámení mohou oznamovatelé podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému zřízeného zaměstnavatelem, nebo Ministerstvu spravedlnosti, oznámení lze za určitých podmínek též uveřejnit. Vnitřní oznamovací systém jsou povinny zavést povinné subjekty, mezi které se řadí např. zaměstnavatel, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 25 zaměstnanců, veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 5 000 obyvateli (to neplatí, jde-li o obec s rozšířenou působností), někteří zaměstnavatelé podléhající dohledu České národní banky podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu či podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, popř. osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr. Vedením vnitřního oznamovacího systému může povinný subjekt pověřit třetí osobu. Některé povinné osoby, které v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávaly v průměru nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet. Vnitřní oznamovací systém musí povinné osoby zavést do 31. března 2022.
Povinný subjekt nebo osoba, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, musí určit příslušnou osobu. Příslušnou osobou může být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Příslušná osoba přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení a též plní pokyny povinného subjektu, ledaže ohrožují nebo maří výkon její činnosti.
Příslušné osoby a Ministerstvo spravedlnosti budou povinny vést evidenci údajů o přijatých oznámeních. Oznámení se budou uchovávat po dobu 5 let od jejich přijetí.
V případě podání vědomě nepravdivého oznámení hrozí fyzické osobě pokuta do výše 50.000,- Kč. Za přestupky povinných osob hrozí pokuta až do výše 1.000.000,- Kč nebo 5 % z čistého obratu dosaženého povinným subjektem za poslední ukončené účetní období. Přestupku se může povinná osoba dopustit, pokud nezabrání, aby byl oznamovatel vystaven odvetnému opatření, nezajistí řádné posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou či nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení. Přestupku se může dopustit také příslušná osoba, pokud např. odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost či neinformuje oznamovatele o výsledku posouzení oznámení ve lhůtě stanovené zákonem, přičemž za porušení zákonem stanovených povinností hrozí příslušné osobě pokuta až do výše 100.000,- Kč.
Nový zákon o ochraně oznamovatelů s sebou přináší vedle poskytnutí ochrany oznamovatelům i určitou administrativní zátěž pro povinné subjekty a též nemalé sankce za porušení tohoto zákona. Vývoj legislativního procesu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů průběžně sledujeme a budeme Vás včas informovat o případných změnách.
Naše advokátní kancelář je připravena Vám pomoci při zajištění souladu Vašeho postupu s novou právní úpravou.