PROGRAM ROZVOJE VENKOVA – VRATKY DOTACÍ!
Rozhodnutí o povinnosti vrátit dotaci z Programu rozvoje venkova
Příjemci dotací z opatření „M15 Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů“ bývají často zaskočeni rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) o povinnosti poskytnuté finanční prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že mnohdy i za několik let zpětně, často se jedná o velké finanční částky. Z našich zkušeností jsou prostředky právní obrany u podopatření 15.2.1 „Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin“ potenciálně úspěšnější, proto bychom v tomto článku chtěli upozornit na podopatření 15.1.1 „Zachování porostního typu hospodářského souboru“. A to i z toho důvodu, že se stejně problematická formulace vyskytuje také v podopatření II.2.2 „Zachování hospodářského souboru“.
Žádost o zařazení do podopatření „Zachování porostního typu hospodářského souboru“ se podává na období závazku v délce trvání pěti let a podmínky poskytování dotací se řídí nařízením vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády. To v ustanovení § 10 odst. 5 písm. c) uvádí, že „Pokud v průběhu trvání závazku… dojde u žadatele ke změně plochy porostní skupiny… oproti plánu nebo osnově platným v době prvního zařazení porostní skupiny tak, že se porostní skupina nenachází nejméně 95 % plochy v rámci porostní skupiny z plánu nebo osnovy zvětšené o čtyřicetimetrový pás, Fond… rozhodne o vrácení dotace poskytnuté na plochu celé zařazené porostní skupiny, na které byla podmínka porušena“.
Výklad SZIF tohoto, na první pohled nevinného a logicky znějícího, ustanovení může vést k rozhodnutí o povinnosti dotaci vrátit, pokud je během pětiletého období závazku vytvořen nový lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova, v jejichž rámci jsou změněny plochy porostních skupin. SZIF totiž za tuto změnu plochy považuje i její rozšíření nad uvedenou mez. V praxi tak dochází k situacím, kdy je plocha s původní porostní skupinou, na kterou je čerpána dotace, rozdělena a některá z následnických porostních skupin sloučena v novém lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově s plochou sousední porostní skupiny se stejnou druhovou a věkovou strukturou, čímž se hranice původní porostní skupina rozšíří o novou plochu. Dle interpretace SZIF pak (po zohlednění stanovené prostorové tolerance) dojde k tomu, že se rozšířená plocha porostní skupiny nenachází v rámci porostní skupiny z plánu nebo osnovy z původního zařazení a rozhodne o povinnosti dotaci vrátit za celou porostní skupinu.
Dle interpretace SZIF pak (po zohlednění stanovené prostorové tolerance) dojde k tomu, že se rozšířená plocha porostní skupiny nenachází v rámci porostní skupiny z plánu nebo osnovy z původního zařazení a rozhodne o povinnosti dotaci vrátit za celou porostní skupinu.
Pro příjemce dotací je postup SZIF často velmi překvapivý. V rámci tvorby lesních hospodářských plánů nebo lesních hospodářských osnov totiž vyhoví legislativním požadavkům (zejména vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování), avšak nesplní (a ani splnit nemohou) požadavky výše zmíněného ustanovení § 10 odst. 5 písm. c). Nařízení vlády je navíc na jiných místech k příjemcům dotace spíše přívětivé – podporující výplatu, proto se výklad ustanovení svou restriktivností vymyká.
Protože zmíněné ustanovení není z hlediska příjemců dotací příznivé a možnosti obrany proti rozhodnutí SZIF jsou velmi omezené, je vhodné si být při tvorbě nového lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vědom následného postupu SZIF.
Příjemce dotací obdrží každý rok rozhodnutí, ve kterém jsou uvedeny porostní skupiny a jejich plochy, na které jsou dotace poskytovány a ty, které byly z dotační podpory vyřazeny. Tomuto rozhodnutí je třeba věnovat patřičnou pozornost, zejména důvodům, resp. oprávněnosti, vyřazení ploch (porostních skupin). Přestože rozhodnutí přímo neukládá povinnost k vrácení již poskytnutých dotací, je jeho „předzvěstí“. Vzhledem k tomu, že se stává, že se v rozhodnutích SZIF občas objevují chyby, je proti nim vhodné využít svého práva na odvolání. Podání odvolání není zpoplatněno, avšak je nutné mít na paměti poměrně krátkou – 15denní lhůtu pro jeho podání.
Často až po ukončení pětiletého období, za které je dotace vyplácena, obdrží její příjemce rozhodnutí o povinnosti vyplacenou dotaci vrátit. Vzhledem k tomu, že při porušení požaduje SZIF vrátit finanční prostředky poskytnuté na plochu celé zařazené porostní skupiny, a to od začátku její výplaty (nikoliv od změny lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy), představuje vratka často velký finanční zásah do hospodaření, se kterým je vhodné dopředu počítat. Lhůta pro vrácení dotace je také velmi krátká – 60 dnů od doručení rozhodnutí. V případě, že příjemce dotace tuto lhůtu nedodrží, je povinen zaplatit SZIF penále ve výši 1 ‰ denně z částky dotace, kterou je povinen vrátit (nejvýše však do výše této částky). I proti tomuto rozhodnutí je možné (a vhodné) se do 15 dnů odvolat a argumentovat sebemenším pochybením SZIF (týkajícím se např. špatného vyměření či výpočtu SZIF při vyřazení porostní skupiny). Je však třeba počítat s tím, že SZIF vylučuje ve svých rozhodnutích odkladný účinek odvolání z důvodu ochrany veřejného zájmu, spočívajícího v ochraně finančních zájmů Evropské unie. Přestože se objevují snahy tento odkladný účinek napadnout, zejména s odkazem na nedostatečné vysvětlení veřejného zájmu a jeho zdůvodnění v dané věci, nelze na úspěch spoléhat.
Zmíněné odvolání není však jediným možným prostředkem, jak se proti rozhodnutí bránit – dalšími jsou přezkum a obnova.
V rámci přezkumného řízení může být změněno či přímo zrušeno již pravomocné rozhodnutí, avšak pouze z toho důvodu, že není v souladu s právními předpisy. V rámci tohoto řízení tedy již nemůže být řešena věcná nesprávnost rozhodnutí, jako v případě odvolání. Rozdíl je také v tom, že se jedná o prostředek dozorčí (nikoliv opravný, jako je tomu u odvolání) a na zahájení řízení nebo vydání rozhodnutí tak není právní nárok. V případě, že je řízení důvodné, musí být zahájeno do 2 měsíců (ode dne, kdy se o důvodnosti tohoto řízení správní orgán dozvěděl), vždy však nejpozději do 1 roku od právní moci předmětného rozhodnutí.
Řízení ve věci lze obnovit, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním (odvolacím) řízení uplatnit, nebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými a pokud tyto skutečnosti nebo důkazy mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem řízení. Příjemce dotace může podat žádost o obnovu řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu obnovy řízení, nejpozději však do 3 let od právní moci rozhodnutí.
Mimo výše uvedených druhů řízení je dále možné postup SZIF napadnout u soudu.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, uvedená záležitost se netýká pouze výše popsaných pětiletých podopatření, ale také jejich dvacetiletých „předchůdců“ s prakticky totožnou problematickou formulací – podopatření „Zachování hospodářského souboru“. To je vypláceno dle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích a nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření. Protože v rámci období jejich dvacetiletého vyplácení ke změně lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy určitě došlo nebo dojde a řízení o vrácení dotace může SZIF zahájit do 10 let ode dne jejího vyplacení, lze očekávat, že požadavky SZIF na vratky dotací budou dále pokračovat, a to dokonce ve zvýšené míře.
Vzhledem k formulaci předmětných ustanovení a jejich výkladu nezbývá než věřit, že co nejdříve dojde u zmíněných nařízení vlády k legislativní změně. V této oblasti je třeba vyzdvihnout činnost Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (https://www.svol.cz/), které se za zájmy vlastníků lesů pravidelně aktivně zasazuje u příslušných orgánů státní správy, včetně Ministerstva zemědělství.
Mgr. Ing. et Ing. Zuzana Valeriánová, Ph.D.
specialistka na právo v lesnictví a zemědělství
tel. 725 436 814, e-mail: zuzana.v@petrasrezek.cz