KAMEROVÉ ZÁZNAMY V PROSTORÁCH BYTOVÉHO DOMU

Kamerový systém je jedním z prostředků, jak chránit majetek ve vlastnictví bytového domu a jeho obyvatel, ať už se nachází ve společných prostorách uvnitř či na pozemku. Kamerový systém bývá instalován jako prostředek prevence nebo jako reakce na jednání ohrožující majetek či zdraví. Pořizováním a uchováváním kamerových záznamů dochází k zaznamenávání podoby, která je osobním údajem ve smyslu GDPR a souvisejících předpisů a současně představuje nevyhnutelný zásah do práva na soukromí.

Pořizováním a uchováváním kamerových záznamů dochází k zaznamenávání podoby, která je osobním údajem ve smyslu GDPR a souvisejících předpisů a současně představuje nevyhnutelný zásah do práva na soukromí.

Proto je nezbytné, aby takový zásah nebyl svévolný a nepřiměřený. Musí proto sledovat legitimní cíl, kterým bude v tomto případě zejména ochrana majetku. Dále musí být vhodným a potřebným prostředkem, jak tohoto cíle dosáhnout. 

Vzhledem k tomu, že v rámci kamerového monitoringu dochází k pořizování a zpracovávání osobních údajů, je potřeba dodržet určitá pravidla. Pokud jde o povinnosti zpracovatele či správce vůči obyvatelům domu, tyto je potřeba o umístění a provozu předem informovat, například prostřednictvím shromáždění SVJ. Mimo toto před upozornění je nutno umístit informační tabulky u všech vstupů do monitorovaných prostor s informací, že prostor je sledován kamerovým systémem i s uvedením správce nebo kontaktní osoby. Samotné zpracovávání dat musí být technicky zajištěno opatřeními, jako jsou hesla, či šifrování, tak, aby nedošlo k jejich zpřístupnění nepovolaným osobám. 

Z hlediska naplnění požadavků přiměřenosti hraje roli zejména typ prostor, které jsou snímány. Z hlediska intenzity a riziku zásahu do práv je samozřejmě podstatné, zda jde o prostory typu garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek či venkovní okolí domu, nebo o prostory zachycující bezprostřední okolí bytů, například vstupní dveře, kde je intenzita zásahu výrazně vyšší. Typ snímaných prostor se tedy musí nutně odrazit ve vyšších nárocích na monitoring takových prostor. 

Aby instalace kamerového systému vyhovovala požadavkům relevantních právních předpisů a zásadám přiměřenosti, je možné doporučit využití méně invazivních prostředků (například zámků) a k využití kamer přistoupit až následně. 

Vzhledem k výše popsanému zásahu do práv, ke kterému v rámci monitoringu dochází, nemůžeme doporučit postup, kdy někteří provozovatelé či správci systému (byť většinou v dobré víře za účelem varování ostatních) sami zveřejňují záznamy na sociálních sítích. 

Naopak v případě zaznamenání protiprávního jednání doporučujeme záznam předat policejnímu orgánu k dalšímu šetření. Je potřeba mít na paměti, že osobní údaje je možno zpracovávat pouze v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty/pořízeny. Tím je v případě monitoringu ochrana konkrétního majetku, nikoliv zveřejnění podoby.