STAVBA PERGOLY Z POHLEDU STAVEBNÍHO ZÁKONA
Názory na to, zda je pro stavbu pergoly třeba nějakého rozhodnutí či jiného opatření ze strany stavebního úřadu nebo zda se pergola nachází ve volném režimu, se liší napříč stavebními úřady po celé České republice. „Dle zkušeností našich klientů mohou při stavbě pergol nastat různé situace ve vztahu k nutnosti zajištění povolení ze strany stavebního úřadu“, dodává Lukáš Mičo, jednatel společnosti SUN SYSTEM s.r.o.Ministerstvo pro místní rozvoj ČR se v minulosti snažilo sjednotit postup stavebních úřadů v případě staveb pergol. K tomu byl vydán Ministerstvem pro místní rozvoj ČR metodický pokyn, nicméně tento není závazný, a současně ani tak se nepodařilo odstranit rozpory v rozhodovací činnosti stavebních úřadů. Metodický pokyn naleznete na https://mmr.cz/getattachment/219772db-aacc-4200-a778-ac9f1cacc871/Pergola-a-pristresek_cerven2022.pdf.aspx?lang=cs-CZ&ext=.pdf.
V tomto článku se pokusíme přiblížit problematiku povolování staveb pergol z pohledu stavebního zákona. Nicméně vzhledem k výše uvedené nejednotné praxi jednotlivých stavebních úřadů doporučujeme před započetím realizace pergoly navštívit příslušný stavební úřad s dotazem, zda bude třeba vyřídit nějaké povolení. V případě sporu o to, zda stavba pergoly vyžaduje nějaké rozhodnutí ze strany stavebního úřadu či nikoliv, bude totiž rozhodující stanovisko stavebního úřadu.
Pergola
Za pergolu lze označit lehkou konstrukci tvořenou například sloupy, trámy a latěmi, která slouží jako podpora k pnutí popínavých rostlin. Pergola může stát samostatně nebo být přimknuta k budově. Pergola je prvkem zahradní architektury.
Povolení ano či ne?
Pergola není stavbou ve smyslu stavebního zákona. Pergola tak nepodléhá žádnému posouzení podle stavebního zákona. Nicméně je třeba upozornit, že i když pergola nevyžaduje žádné povolení ze strany stavebního úřadu, tak nesmí být umístěním pergoly porušeny zvláštní právní předpisy, které limitují umisťování staveb. Jako příklad lze uvést případy, kdy umístění pergoly vylučují ochranná pásma vedení technické infrastruktury (např. vedení vysokého napětí, plynovodu) nebo pravidla památkové péče (pergola je umisťována např. v památkové zóně). V takovém případě by mohl následně stavební úřad nařídit odstranění takto umístěné pergoly.
Nicméně je třeba upozornit, že i když pergola nevyžaduje žádné povolení ze strany stavebního úřadu, tak nesmí být umístěním pergoly porušeny zvláštní právní předpisy, které limitují umisťování staveb.
Přístřešek
Přístřešek lze chápat jako zastřešenou stavbu bez některých nebo všech obvodových stěn, který je určen ke konkrétnímu účelu. Jedná se o samostatně stojící pozemní objekt, jehož stavební konstrukce nejen vytvářejí nosnou soustavu, ale i částečně jej ohraničují. Tento objekt se svým charakterem blíží budově.
Povolení ano či ne?
Přístřešek je považován za stavbu ve smyslu stavebního zákona a podléhá posuzovaní podle stavebního zákona. Ne všechny přístřešky však vyžadují vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení. Před započetím prací doporučujeme navštívit příslušný stavební úřad s dotazem, zda vyžaduje přístřešek nějaké povolení ze strany stavebního úřadu a v případě, že ano, jaké dokumenty bude třeba doložit. Vyhnete se tak případným komplikacím ohledně dodatečného povolení stavby. Za stavbu realizovanou bez příslušného povolení stavebního úřadu pak může být udělena i pokuta.
Přístřešek nevyžaduje vydání územního rozhodnutí ani územní souhlas, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:
– přístřešek má do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepený nejvýše do hloubky 3 m
– nachází se na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
– neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost,
– je v souladu s územně plánovací dokumentací,
– je umisťován v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m,
– plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jeho umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
V případě, že nebudou splněny shora uvedené podmínky, vyžaduje umístění přístřešku vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.
Dále může realizace přístřešku vyžadovat vydání stavebního povolení či ohlášení stavebnímu úřadu. I v tomto případě však existují výjimky, kdy není třeba ani stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují přístřešky, které splňují následující podmínky:
– přístřešek, který nevyžaduje vydaní územního rozhodnutí ani územního souhlasu (viz výše)
– přístřešek o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepený, jestliže neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení
– přístřešek, který je stavbou pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepený, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje, ledaže se jedná o stavbu pro ustájení zvířat nebo chovatelství anebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv)
– přístřešek je stavbou pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m
– přístřešek je výrobkem plnící funkci stavby.
Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u těchto přístřešků:
– přístřešek má do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepený a dočasný na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit
– přístřešek má do 70 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepený nejvýše do hloubky 3 m.
Ve všech ostatních případech bude přístřešek vyžadovat vydání stavebního povolení.
Jaké podklady je třeba doložit
V případě, že bude přístřešek podléhat vydání jakéhokoliv povolení ze strany stavebního úřadu, bude třeba k žádosti doložit nejrůznější podklady. Rozsah těchto podkladů doporučujeme předem konzultovat se stavebním úřadem. Zejména bude třeba doložit dokumentaci stavby, jejíž rozsah bude záležet na druhu stavby a povolovacím režimu. Rovněž budete muset doložit stanoviska vlastníků a správců technické infrastruktury a závazná stanoviska dotčených orgánů (orgány ochrany životního prostředí, orgány státní památkové péče apod.).
Souhlas souseda, ano či ne?
Mezi veřejností mnohdy rezonuje názor, že ke stavbě (ať už se jedná o jakoukoliv stavbu) je třeba souhlasu vlastníků sousedních nemovitostí. Dle stavebního zákona je třeba doložit souhlas vlastníka sousední nemovitosti tehdy, pokud má stavebník zájem na povolení stavby zjednodušeným postupem, tedy formou územního souhlasu nebo ohlášení stavby. V případě, kdy bude stavba povolována v rámci klasického územního a stavebního řízení, tak souhlasy sousedů k vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení není třeba dokládat. Nicméně i v tomto případě je třeba upozornit, že tito vlastníci sousedních nemovitostí budou účastníky těchto řízení, kdy mohou podávat námitky a případně i opravné prostředky proti rozhodnutí stavebního úřadu. Lze nanejvýš doporučit konzultaci Vašeho záměru na umístění přístřešku se sousedy, zvláště pak, pokud se tento nachází v blízkosti hranice pozemku. Do záměru pak lze zahrnout i případné připomínky sousedů, což může mít za následek jednodušší povolovací proces a zachování dobrých sousedských vztahů.
Užívání přístřešku – kolaudace
Pokud přístřešek nevyžadoval vydání jakéhokoliv povolení ze strany stavebního úřadu, tak ho lze užívat po jeho dokončení. Není vyžadováno oznámení stavebnímu úřadu ani kolaudační souhlas.
Pokud provedení přístřešku vyžadovalo vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, tak není vyžadováno oznámení stavebnímu úřadu ani kolaudační souhlas. Stavbu lze užívat po dokončení.
Pokud byl přístřešek prováděn na základě ohlášení stavebnímu úřadu nebo na základě stavebního povolení, lze jej užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo na základě kolaudačního souhlasu. Případy, kdy je k užívání stavby vyžadováno vydání kolaudačního souhlasu pak stanovuje stavební zákon.
Závěr
Z pohledu stavebního zákona je třeba rozlišovat pergolu a přístřešek, neboť se jedná o rozdílné objekty. Pergola není stavbou ve smyslu stavebního zákona a nepodléhá posuzování podle tohoto zákona. Přístřešek je naopak považován za stavbu ve smyslu stavebního zákona a posuzování dle tohoto předpisu podléhá. Zda přístřešek vyžaduje nějaké povolení ze strany stavebního úřadu bude záležet na parametrech tohoto přístřešku. Za splnění shora uvedených podmínek pak nemusí přístřešek vyžadovat žádného povolení ze strany stavebního úřadu.