BYLA VAŠE BLÍZKÁ OSOBA OBĚTÍ NEŠŤASTNÉ UDÁLOSTI? PRAVDĚPODOBNĚ JSTE SEKUNDÁRNÍ OBĚTÍ A MÁTE NÁROK NA ODŠKODNĚNÍ NEMAJETKOVÉ ÚJMY.

Každého člověka může v životě potkat velmi nepříjemná situace, kdy jemu blízká či příbuzná osoba utrpí závažné ublížení na zdraví, nebo přijde o život, a to všechno v důsledku nezákonného počínání škůdce, což neodvratitelně zasáhne i do života pozůstalých. U těch se poté objeví pocity smutku, úzkosti, deprese, lítosti, stesku a zpravidla i pocit nároku na určité zadostiučinění vůči škůdci. Tyto nepřímo poškozené osoby (pozůstalé) nazýváme jako sekundární oběti. Nemajetkovou újmu vzniklou sekundárním obětem potom nazýváme újmou nepřímou či také újmou reflexní. 

Pakliže Vás takováto nepříjemná událost potká, je určitě rozumné se již na samotném začátku obrátit na svého právního zástupce, a to hned z několika důvodů. Prvním důvodem může být fakt, že v takové situaci pociťují pozůstalí smutek, žal či obavy z toho, co bude dál a poslední věcí, na kterou chtějí myslet pak je, jakým způsobem se domáhat svého nároku na odškodnění po pojišťovně. Od toho jsme tu potom my, abychom pro Vás všechny nároky úspěšně vymohli. Celou záležitost s Vámi budeme samozřejmě v průběhu konzultovat, díky čemuž budete ušetřeni přímému jednání a kontaktu s pojišťovnou.

Je totiž potřeba myslet na to, že pojišťovny jsou často velmi skoupé k plnění požadovaných částek a od samého počátku to pozůstalým osobám spíše znesnadňují. To navíc v případech, kdy proti sobě mají obyčejného, práva neznalého jedince, který se neorientuje v zákonech a aktuální judikatuře. Nezřídka kdy tak pojišťovny plní částky značně pod hranicí toho, na co mají pozůstalí nárok, či v horším případě odmítají tento nárok úplně. Faktem tak určitě je, že pokud pojišťovnu kontaktujete v právním zastoupení, Vaše výchozí pozice bude již ze startu násobně lepší.

Jestliže máte obavy, že nebudete ze začátku schopni pokrýt náklady na právní zastoupení a zaplatit čas Vašeho právního zástupce, máme pro Vás dobrou zprávu. Ve většině takovýchto případů docházíme s klientem k dohodě, že naše primární odměna bude až procentuálně dle toho, kolik se nám pro něj podaří vymoci. Nejsme tedy limitováni klientovým budgetem a klient se současně nemusí stresovat finanční stránkou věci. Zároveň má klient jistotu, že pro něj v dané věci uděláme maximum, neboť od toho se odvíjí naše odměna a jsme tudíž motivováni k co nejlepšímu výsledku. Současně můžeme při studiu Vaší záležitosti dojít k tomu, že máte řadu dalších nároků, o kterých byste ani nevěděli a tyto za Vás řádně a včas uplatnit. 

Příkladem může být jeden z našich klientů, kterého zasáhla nepříjemná událost, a to úmrtí blízkého rodinného příslušníka. Za klienta jsme potom po pojišťovně vymáhali nárok na odškodnění jeho duševních útrap a psychického strádání, kterým si klient procházel a požadovali jsme s ohledem na aktuální judikaturu částku ve výši necelých 650.000 Kč.  Tato částka pak byla klientovi přiznána v plné výši.

Za klienta jsme potom po pojišťovně vymáhali nárok na odškodnění jeho duševních útrap a psychického strádání, kterým si klient procházel a požadovali jsme s ohledem na aktuální judikaturu částku ve výši necelých 650.000 Kč.  Tato částka pak byla klientovi přiznána v plné výši.

Samotné zakotvení nároku na náhradu újmy sekundární oběti při ublížení na zdraví a při usmrcení je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“), zejména v ustanovení § 2959 (dále také ustanovení § 2958 a § 2971), které zní: „Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

Zákon tak mezi osoby oprávněné řadí manžela, rodiče, dítě nebo jinou osobu blízkou. Osoba blízká je potom charakterizována v ustanovení § 22 občanského zákoníku takto: „Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“ Z uvedených zákonných ustanovení je tak zřejmé, že okruh osob oprávněných k náhradě reflexní újmy není uzavřený a může se jej domáhat i osoba mimo pokrevní linii v případě, že měla citový vztah k zesnulému. Současně je ale potřeba myslet na to, že ne každé blízká osoba má automaticky nárok na odškodnění. Relevantním faktorem bude faktická kvalita vztahu mezi primární a sekundární obětí. Pakliže si tedy nebudete jisti, jestli i Vy máte nárok na odškodnění v případě, kdy nějaká Vaše blízká osoba zemřela, či utrpěla závažné ublížení na zdraví, je určitě na místě prokonzultovat to se svým právním zástupcem, aby se na Váš případ a vztah k dané osobě podíval podrobněji a Váš nárok vyhodnotil. 

Relevantním faktorem bude faktická kvalita vztahu mezi primární a sekundární obětí.

Jak již bylo zmíněno výše, právní zástupce může po podrobném prostudování případu a seznámení se se všemi podklady a okolnostmi dojít k tomu, že na Vaší straně je řada dalších nároků. K těmto nárokům se váže například ustanovení § 2960 a ustanovení § 2961 občanského zákoníku. 

První zmíněné ustanovení (§ 2960) hovoří o povinnosti škůdce hradit též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil. Jedná se například o náklady na první pomoc či převoz do nemocnice, na péči lékaře, na léky, na regulační poplatky, na rehabilitaci a podobně. Náhrada se pak přiznává tomu, kdo náklady skutečně vynaložil. Není rozhodný jeho vztah k léčené osobě nebo k osobě, jež na následky poškození na zdraví zemřela. Náhrada těchto nákladů přísluší však pouze za předpokladu, že nejsou kryty ze všeobecného zdravotního pojištění.

Druhé zmíněné ustanovení (§ 2961) se týká nároku na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Toto ustanovení tedy bude využitelné logicky pouze v případě úmrtí primární oběti. Mezi tyto náklady lze počítat např. cenu účtovanou pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výdaje, nákup smutečního oděvu a květin, náklady na smuteční hostinu, zřízení pomníku apod. 

Je tedy možné, že v případě, kdy i Vás potká takováto nepříjemná událost, máte možná právo na náhradu řady nároků, které Vám můžou alespoň částečně nahradit způsobenou újmu a další starosti s takovou událostí spojené. S těmito nároky Vám rádi pomůžeme. Peníze sice Vám či Vašemu blízkému zdraví ani život nevrátí, nicméně je to jakási forma kompenzace, která by Vám měla ono strádání o něco málo ulehčit.