HOLDINGOVÁ STRUKTURA

Holdingová struktura představuje důmyslné uspořádání obchodních společností, které umožňuje podnikatelům efektivně spravovat a chránit jejich majetek. Je to uspořádání, které se stává obzvláště atraktivní, jakmile Vaše podnikání dosáhne určité úrovně rozvoje. Nemusí se nutně jednat o záležitost velkých společností. V tomto článku si představíme, jaké jsou klíčové výhody holdingové struktury, a proč byste o ní měli uvažovat.

O holdingové struktuře má smysl uvažovat v době, kdy je podnikání Vaší společnosti dostatečně rozvinuté a má potenciál se dále rozvíjet, ať už v jiné oblasti podnikání nebo dále do hloubky v rámci stávajícího trhu. V souvislosti s expanzí podnikání tak vstupují do hry další důvody pro založení struktury, a to rozložení podnikatelských rizik a ochrana nabytého majetku. Právě diverzifikace rizik souvisí rukou v ruce s rozrůstajícím podnikání. Jakmile se Vaší společnosti začne dařit, začne se Vám s rozrůstající společností zpravidla hromadit majetek. Najednou zjistíte, že Vaše společnost má několik závodů, nemovitostí, výrobních strojů, desítky automobilů, software, ochranné známky, know-how, licence a řadu dalších věcí, o kterých pomalu až ztrácíte přehled. V takovém případě, kdyby došlo, jak se říká na lámání chleba, má taková společnost bez struktury ve hře celý svůj majetek. Proto je třeba včas zvážit založení či vytvoření holdingové struktury nebo zvolit i jiné řešení, které Vám pomůže efektivně rozložit rizika a chránit Vaše aktiva.

Holdingovou strukturu můžeme jednoduše popsat jako uspořádání či seskupení obchodních společností do jedné skupiny. V rámci této skupiny obchodních společností vystupuje jedna z nich jako tzv. řídící osoba (mateřská společnost), která řídí ostatní řízené společnosti (dceřiné společnosti) v takové skupině. Může se jednat o jednoduší skupiny čítající pouze několik jednotek obchodních společností (i jedna mateřská a jedna dceřiná společnost), či naopak o komplikované skupiny s několika desítkami obchodních společností až po složité skupiny obchodních společností se sídlem v několika různých státech (napříč několika jurisdikcemi). Mimo to, že řídící (mateřská) obchodní společnost řídí ostatní řízené (dceřiné) společnosti, tak je to právě mateřská společnost, která drží a soustřeďuje veškerá klíčová aktiva, zejména podíly v jiných obchodních společnostech. Dále taková mateřská společnost zpravidla vlastní hodnotný majetek (kupříkladu nemovité věci) používaný při provozu celé podnikatelské skupiny. Mateřská společnost tak v porovnání se standardní obchodní společností nevykonává žádné rizikové aktivity, ale pouze drží aktiva, proto také nese název holdingová společnost pocházející z anglického slova „hold“ tedy držet.

Cílem holdingu je odstínit rizika jednotlivých aktivit a zároveň daňově efektivně nastavit celou strukturu. To lze demonstrovat na názorném příkladu.

Obchodní společnost A podniká v IT byznysu a současně vedle toho obchoduje s nemovitostmi. Jedná se o oblasti podnikání, které spolu v zásadě nesouvisí a každá nese zcela odlišný model a strukturu rizik. Například v podnikání v IT byznysu hrozí riziko švarcsystému a mimo jiné udělení vysoké pokuty, kdežto v oblasti obchodování s nemovitostmi jsou přítomná například tržní rizika a finanční rizika.  Tím, že společnost vykonává podnikatelskou činnost ve více oblastech, tak dochází ke kumulaci rizik z obou oblastí a celkové riziko pro obchodní společnost je tak poměrně vysoké. V uvedeném příkladu proto dává smysl oddělit tato podnikání do dvou samostatných dceřiných společností, tak aby každá z nich nesla svá vlastní rizika a problémy v jedné oblasti neovlivnily druhou.

Strukturování rizika v rámci holdingové struktury umožňuje, že v případě nezdaru (např. krize, nevydařený obchod, nezaplacení odběratelem, druhotná platební neschopnost, udělení pokuty, doměření daně, insolvence) nedochází ke ztrátě celé hodnoty holdingové struktury, ale dochází pouze k odstínění ztráty na příslušnou dceřinou společnost, jež se nezdar týká.

Jednou z výhod holdingové struktury je také možnost efektivnějšího finančního řízení. V rámci holdingu mohou dceřiné společnosti převést zisk mezi sebou nebo na mateřskou společnost bez vzniku daňových povinností. Tento způsob financování je méně nákladný a méně složitý než v případě samostatných společností, což může výrazně snížit celkové náklady na provoz a správu společnosti. Rovněž v současné době nepodléhá dani z příjmů právnických osob výplata podílu na zisku z dceřiné společnosti do mateřské společnosti (nutno vlastnit po dobu alespoň 12 měsíců nejméně 10 % obchodního podílu v dceřiné společnosti).

Stojí rovněž za zmínku, že v rámci složitějších holdingových struktur lze získat výhodu spočívající v tzv. mezinárodní regulatorní arbitráži. To znamená, že pokud je nějaká činnost v jedné zemi zakázána, ale v jiné povolena, holdingová struktura umožňuje propojení společností tak, aby bylo možné tuto činnost vykonávat. Tato flexibilita otevírá nové možnosti pro expanzi a rozvoj na mezinárodní úrovni.

Při zakládání holdingové struktury je však třeba zohlednit nejen otázky byznysové, daňové, právní a finanční, ale i to, že při založení holdingové struktury dojde k vytvoření dalších společností, které budou povinny plnit řadu administrativních povinností a nést náklady s tím spojené jako například povinnost zveřejňovat účetní závěrku, vést účetnictví, vypracovat zprávu o vztazích apod. Jinými slovy je třeba zvážit, zda vzniklé náklady při zakládání holdingové struktury nepřevýší výhody, které založení struktury může přinést.

V souvislosti s holdingovými strukturami se lze setkat s pojmem SPV(special purpose vehicle), tím se rozumí společnosti, které jsou účelově zakládány a určeny pro provedení konkrétního projektu, typicky v rámci realizace developerských projektů (např. bytové nebo rodinné domy). Jednou z klíčových předností SPV je schopnost efektivně oddělit finanční riziko od mateřské společnosti. To je zvláště důležité v případech, kdy se mateřská společnost nechce vystavovat rizikům spojených s projekty SPV společnosti. V případě, kdy by projekt SPV společnosti nedopadl podle očekávání, tak majetek mateřské společnosti není ohrožen a její finanční situace zůstává neovlivněna potenciálním neúspěchem projektu. To je výhodné, pokud má podnikatel například zájem testovat nové obchodní příležitosti nebo inovace, aniž by zatěžoval mateřskou společnost novými riziky. Další významnou výhodou je možnost nezávislého řízení SPV na mateřské společnosti. SPV tedy funguje samostatně a všechny procesy spojené s projektem jsou řízeny přímo SPV společností. To umožňuje větší flexibilitu a kontrolu nad projektem. Jednou z dalších výhod SPV je možnost daňové optimalizace. Pokud investor koupí např. činžovní dům za účelem budoucího prodeje, je výhodné takový dům koupit do vlastnictví daného SPV. Investor následně prodá celé SPV (vlastnící daný činžovní dům) a investor tak může využít osvobození od daně z příjmů právnických osob (z prodeje obchodního podílu ve společnosti). Tímto způsobem není prodáván samotný majetek (činžovní dům), ale obchodní podíl ve společnosti, což po 12 měsících přináší daňové úlevy. To je velký benefit pro ty, kteří zamýšlejí provést investici v krátkém časovém horizontu a zároveň minimalizovat daňovou zátěž a riziko neúspěchu.

Advokátní kancelář Petráš Rezek nabízí komplexní podporu při vytváření a zakládání holdingových struktur. Tyto struktury jsou již od počátku modelovány i z pohledu daňového, a to pomocí vlastní Daňové kanceláře Petráš Rezek. Naše odborné znalosti a zkušenosti nám umožňují poskytnout poradenství přizpůsobené Vašim konkrétním potřebám a cílům. Pomůžeme vám navrhnout a vytvořit optimální firemní strukturu, která zajistí efektivní řízení rizik, ochranu majetku a daňovou optimalizaci. Naším cílem je zajistit, aby vaše holdingová struktura byla nejen funkční a efektivní, ale také aby odpovídala všem právním a daňovým požadavkům a potřebám klienta. Klientům v této souvislosti poskytujeme také podporu při administrativním zajištění chodu struktury, jako je vedení účetnictví nebo zpracování zpráv o vztazích mezi společnostmi.