SAMOROZVRHOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM: VÝHODY A NEVÝHODY?
NOVINKA – SAMOROZVRHOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM
Nová právní úprava od roku 2025
Od 1. ledna 2025 začala v České republice platit novela zákoníku práce, která zavádí institut samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Tato změna umožnila zaměstnancům samostatně si rozvrhnout pracovní dobu, pokud se na tom dohodnou se zaměstnavatelem, a to písemně. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, která tuto možnost poskytovala pouze zaměstnancům pracujícím z domova, tj. při práci na dálku se možnost samorozvrhování pracovní doby vztahuje nově i na zaměstnance pracující na pracovišti zaměstnavatele.
Jak fungovalo rozvržení pracovní doby dříve?
Před účinností novely měli zaměstnanci rozvrženou pracovní dobu výhradně zaměstnavatelem. Jedinou výjimkou byla práce na dálku podle § 317 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Od ledna 2025 novela zavedla obecnou možnost samorozvrhování pracovní doby pro všechny zaměstnance. To znamená, že pokud si zaměstnanec a zaměstnavatel sjednají písemnou dohodu, zaměstnanec si bude moci sám určovat, kdy bude pracovat, aniž by mu pracovní dobu určoval zaměstnavatel.
Podmínky rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Aby bylo samorozvrhování pracovní doby sjednáno platně, musí být splněny určité podmínky:
- Písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – zaměstnavatel nemůže jednostranně přikázat, že si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu. Bez písemné dohody není samorozvrhování možné.
- Dodržení maximální délky pracovní doby – pracovní směna nesmí být delší než 12 hodin.
- Evidence pracovní doby – zaměstnavatel musí zajistit evidenci odpracované doby, aby mohl kontrolovat dodržování zákonných limitů.
Důležité aspekty dohody
Aby bylo rozvržení pracovní doby funkční a pro obě strany skutečně přínosem a v souladu se zákonem doporučujeme, aby písemná dohoda specifikovala:
- způsob evidence pracovní doby (např. elektronický systém, písemné hlášení atd.),
- informování zaměstnavatele o rozvrhu s dostatečným předstihem
- časová omezení (např. omezení práce v noci, ve svátek nebo o víkendech),
- řešení překážek v práci (např. návštěvy lékaře, nemoc atd.),
- pravidla pro dovolenou a náhrady mzdy,
- pravidla pro práci přesčas
- podmínky pro konec nebo změnu dohody (např. výpovědní lhůta).
Výhody samorozvrhování pracovní doby
- Flexibilita pro zaměstnance
- Díky samorozvrhování pracovní doby mohou zaměstnanci lépe sladit pracovní a osobní život. To ocení zejména rodiče malých dětí, studenti, pečující osoby nebo lidé s nepravidelnými aktivitami (např. dobrovolníci, sportovci atd.).
- Zvýšení motivace a spokojenosti zaměstnanců
- Možnost samostatně plánovat pracovní dobu zvyšuje pocit autonomie a může vést k větší spokojenosti v práci. Zaměstnanci, kteří si mohou sami organizovat čas, často pracují efektivněji a jsou méně vystresovaní.
- Lepší využití produktivních hodin
- Každý člověk má svůj biologický rytmus – někdo je výkonnější ráno, jiný odpoledne nebo večer. Samorozvrhování pracovní doby umožňuje zaměstnancům pracovat v čase, kdy jsou nejefektivnější, což může vést k vyšší produktivitě.
Nevýhody samorozvrhování pracovní doby
- Administrativní náročnost pro zaměstnavatele
- Samorozvrhování pracovní doby znamená, že zaměstnavatel musí zajistit přesnou evidenci pracovní doby. To může zvýšit administrativní zátěž, zejména ve firmách s velkým počtem zaměstnanců.
- Riziko zneužití
- Pokud zaměstnanec nemá jasná pravidla, může docházet k nesprávnému plánování pracovní doby. To může vést k tomu, že zaměstnanec nebude splňovat své úkoly nebo bude pracovat nepravidelně, což může být pro firmu problematické.
Jaké firmy mohou samorozvrhování pracovní doby využít?
Samorozvrhování pracovní doby je vhodné především pro kancelářské profese, IT sektor, marketing, zákaznickou podporu a podobné oblasti. Naopak ve výrobních odvětvích a službách může být obtížné ho zavést, a to kvůli pravidelnému střídání směn.
Například:
- Výroba – nelze, protože směny musí být pevně dané, pro maximální a plynulé využití výrobních strojů.
- IT a kreativní obory – lze, protože práce není vázaná na konkrétní hodiny.
Využití je možné i ve veřejném sektoru. Z praxe jsou nám známy případy, kdy si pracovní dobu sama rozvrhuje např. kronikářka města, či analytici.
Závěr
Samorozvrhování pracovní doby je zásadní změna v pracovněprávní legislativě, která přináší mnoho výhod i výzev. Zaměstnancům poskytuje větší svobodu a flexibilitu, zatímco zaměstnavatelé budou muset zajistit kontrolu a správné nastavení pravidel.
Úspěšné zavedení rozvržení pracovní doby zaměstnancem vyžaduje jasnou písemnou dohodu, přesnou evidenci pracovní doby a kontrolní mechanismy, které zajistí spravedlivé a efektivní fungování nového systému. Při nesprávném nastavení dohody či jejím nedodržování ze strany zaměstnavatele může být uložena pokuta až do výše 300.000 Kč.
Pokud budete chtít ve Vaší firmě tento způsob rozvrhování pracovní doby zavést, tak se na nás neváhejte obrátit.