PROBLEMATIKA VLASTNICTVÍ HONEBNÍHO POZEMKU DÍL 3. – “NEČLEN” HONEBNÍHO SPOLEČENSTVA A JEHO NÁROKY

Vlastník honebního pozemku – „nečlen“ honebního společenstva a jeho nárok na náhradu za výkon práva myslivosti 

Na nejčastější otázky, které nám pokládají vlastníci honebních pozemků (ale také členové honebních společenstev a mysliveckých spolků), jsme odpovídali v článku „Vlastník pozemku – právo myslivosti a honitba“ (odkaz zde), „Vlastník honebního pozemku a členství v honebním společenstvu“ (odkaz zde) a částečně také v článku „Členství v honebním společenstvu a neplatnost smluv o nájmu honitby“ (odkaz zde). V následujícím textu se tématu budeme věnovat i nadále. A protože se v naší praxi setkáváme s tím, že vlastníci honebních pozemků, kteří nejsou členy honebního společenstva, často netuší, že mohou mít nárok na náhradu za užívání svých pozemků k výkonu práva myslivosti, blíže se zaměříme právě na tuto problematiku. Vzhledem k tomu, že náhrada byla za uplynulý rok splatná do 31. března, jedná se navíc o vysoce aktuální téma.

Jsem vlastník honebního pozemku a nejsem členem honebního společenstva, mám v souvislosti s provozováním myslivosti na mém pozemku nárok na nějakou finanční kompenzaci?

Pokud není vlastník honebního pozemku (či honebních pozemků) členem honebního společenstva, má nárok na náhradu za užívání svých pozemků k výkonu práva myslivosti. Přestože zákon výslovně uvádí, že náhrada náleží vlastníkům, které orgán státní správy myslivosti k honitbě přičlenil (§ 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., zákona o myslivosti), Ústavní soud stejné postavení dovodil i pro vlastníky honebních pozemků, jejichž členství v honebním společenstvu zaniklo (nález pléna Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2007, spis. zn. Pl.ÚS 3/06). „Odchodem“ člena honebního společenstva totiž nedojde k automatickému „vyloučení“ jeho honebních pozemků z honitby. Naopak – tyto pozemky zůstanou nadále součástí společenstevní honitby.

Pokud není vlastník honebního pozemku (či honebních pozemků) členem honebního společenstva, má nárok na náhradu za užívání svých pozemků k výkonu práva myslivosti.

Na tomto místě je nutné upozornit, že náhrada nepřísluší vlastníkům pozemků, které jsou nehonební.

Od koho mám v takovém případě náhradu obdržet?

Náhradu za užívání pozemků k výkonu práva myslivosti má jejich vlastník – „nečlen“ honebního společenstva obdržet od držitele honitby. V případě společenstevní honitby je povinno ji platit honební společenstvo (§ 30 odst. 2 zákona o myslivosti) – což je v praxi většina řešených případů. 

Mám jako „nečlen“ honebního společenstva také nárok na nájem od mysliveckého sdružení?

Situace, že honební společenstva velmi často své honitby pronajímají, resp. propachtovávají, mysliveckým spolkům („mysliveckým sdružením“), které jim platí nájemné za přenechání výkonu práva myslivosti, vede k rozšířené mýlce o tom, že vlastníkům honebních pozemků – „nečlenům“ honebního společenstva mají povinnost platit „nájem“ (náhradu) přímo myslivecké spolky. Avšak nájem za užívání pozemků k výkonu práva myslivosti platí myslivecké spolky honebním společenstvům, se kterými mají uzavřenou smlouvu o nájmu honitby, a honební společenstva mají platit náhradu „nečlenům“ – vlastníkům honebních pozemků.

Jaká má být výše náhrady?

Zákonná úprava primárně počítá se situací, že konkrétní výše náhrady za přičlenění bude stanovena dohodou. Pokud se tak nestane, určí její výši orgán státní správy myslivosti (obecní úřad obce s rozšířenou působností a následně krajský úřad jako odvolací orgán). Přihlédne přitom „k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích“ (§ 30 odst. 2 zákona o myslivosti). Pokud se stanovenou výší pak nejsou vlastníci přičleněných pozemků spokojeni, mohou se obrátit na soud. Vlastníci pozemků – „bývalí členové“ honebního společenstva se na soud mohou obrátit přímo.

I poté, co rozhodl o výši náhrady orgán státní správy myslivosti nebo soud, však nic nebrání tomu, aby se strany (vlastník honebního pozemku a honební společenstvo) společně dohodly na nové výši náhrady.

Výklad uvedeného ustanovení, zejména pak v části, kdy má být při stanovení výše náhrady přihlédnuto k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti, nebývá ze strany orgánů státní správy a soudů jednotný. Někdy se stanovená výše náhrady ve stejném případě liší dokonce v řádech (např. místo desítek korun českých jsou nakonec soudem přiznány jejich stovky). Je proto vhodné svůj nárok podpořit důslednou argumentací, vč. příslušné judikatury.

Jaká je splatnost náhrady?

Zákon výslovně stanoví, že náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně (§ 30 odst. 2 zákona o myslivosti). 

Jak postupovat, pokud není náhrada placena?

Pokud není náhrada placena, může se jí oprávněný vlastník pozemku domáhat až tři roky zpětně, a to v krajním případě až soudní cestou. Z naší zkušenosti však víme, že často již pouhé oslovení protistrany právním zástupcem vede ke sjednání nápravy a k samotnému soudnímu sporu tak vůbec dojít nemusí.

Pokud není náhrada placena, může se jí oprávněný vlastník pozemku domáhat až tři roky zpětně, a to v krajním případě až soudní cestou.

Závěr

Vlastníci honebních pozemků, kteří nejsou členy honebního společenstva, mají nárok na náhradu za užívání svých pozemků k výkonu práva myslivosti od držitele honitby (honebního společenstva) do 31. března běžného roku zpětně. Na její výši by se měly strany společně dohodnout, pokud tak neučiní, může o ní rozhodnout orgán státní správy myslivosti nebo soud. Pokud náhrada není placena, mohou se jí vlastníci pozemků domáhat, v krajním případě až u soudu.

V tomto článku jsme se věnovali vlastníkům honebních pozemků a jejich právům v souvislosti s výkonem práva myslivosti. Na to, jaké nároky mohou uplatňovat, pokud jsou jejich pozemky užívány nad rámec běžného výkonu práva myslivosti, se zaměříme v následujícím článku. V tom také rozebereme práva členů honebního společenstva.

Pokud ve výše uvedených oblastech potřebujete právní pomoc, můžete se obrátit na naši specialistku na právo v lesnictví a zemědělství Mgr. Ing. et Ing. Zuzanu Valeriánovou, Ph.D. Kontaktovat ji můžete telefonicky na čísle 725 436 814 nebo e-mailem na adrese zuzana.v@petrasrezek.cz.

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

Řešíte stejný nebo podobný právní problém?
Napište nám.