NET ZERO INDUSTRY ACT v právní praxi a jeho dopad na účastníky veřejných zakázek
NET ZERO INDUSTRY ACT v právní praxi a jeho dopad na účastníky veřejných zakázek
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, známé jako Net Zero Industry Act (NZIA), které bylo publikováno dne 28. června 2024 v Úředním věstníku EU, představuje zásadní změny pro zadavatele veřejných zakázek na technologie směřující k nulovým čistým emisím. Následující článek se zaměřuje na klíčové aspekty, které zadavatelé musí při uplatňování tohoto nařízení dodržovat, stejně jako na možná doporučení pro zhotovitele či dodavatele, a nabízí také praktické příklady aplikace v rámci právní praxe.
Net Zero technologie a jejich význam
Nařízení definuje seznam klíčových technologií pro dosažení nulových čistých emisí, které zahrnují solární a větrné technologie, bateriové systémy, tepelná čerpadla, vodíkové technologie a další. Tyto technologie jsou stěžejní pro snížení emisí skleníkových plynů a podporu udržitelného rozvoje v rámci Evropské unie. Zadavatelé veřejných zakázek musí při pořizování těchto technologií zohlednit nové požadavky na environmentální a sociální dopady.
Povinná necenová kritéria
Jedním z klíčových přínosů NZIA je zavedení povinných necenových kritérií pro nadlimitní veřejné zakázky, které zahrnují technologie směřující k nulovým čistým emisím. Tato kritéria zahrnují aspekty, jako jsou environmentální dopady, sociální a pracovněprávní podmínky nebo kybernetická bezpečnost. Tento přístup má zajistit, že při hodnocení nabídek se nebude brát v úvahu pouze cena, ale i další faktory ovlivňující udržitelnost a bezpečnost projektů.
Praktický příklad: Obec, která plánuje výstavbu solární elektrárny, musí při výběru dodavatele zohlednit nejen cenu nabízených technologií, ale také jejich dopad na životní prostředí, jako je nízká uhlíková stopa při výrobě solárních panelů.
Minimální povinné environmentální požadavky
NZIA zavádí minimální povinné environmentální požadavky, které zadavatelé musí dodržovat při nadlimitních zakázkách. Tyto požadavky budou specifikovány v prováděcích aktech Evropské komise a budou postupně zaváděny, přičemž první fáze, upřesňující konkrétní minimální povinné environmentální požadavky pro nadlimitní veřejné zakázky, má termín do 30. března 2025.
Praktický příklad: Město, které plánuje nákup elektrických autobusů, musí zajistit, že baterie těchto autobusů splňují požadavky na recyklovatelnost podle nových environmentálních standardů.
Doplňková povinná kritéria
Pro veřejné zakázky na stavební práce zahrnující net zero technologie platí povinnost využít vedle minimálních povinných environmentálních požadavků alespoň jedno z doplňkových kritérií, která se týkají sociálních a pracovněprávních podmínek, kybernetické bezpečnosti nebo včasného dodání.
Praktický příklad: Při stavbě nové větrné farmy musí zadavatel zajistit, že zaměstnanci dodavatele mají zajištěny spravedlivé pracovní podmínky a že technologie jsou chráněny proti kybernetickým hrozbám.
Příspěvek k odolnosti
NZIA rovněž klade důraz na zajištění odolnosti a diverzifikace dodávek net zero technologií, aby se snížila závislost Evropské unie na jediném zdroji. Zadavatelé budou muset při výběru dodavatele kalkulovat s tím, zda dodavatel, respektive podíl jím nabízené technologie, nepochází z více než 50 procent z dotčené třetí země, u které Evropská komise vyhodnotí, že existuje vysoká nebo rostoucí závislost na daném zdroji.
Praktický příklad: Při nákupu bateriových systémů pro průmyslový areál musí zadavatel zajistit, aby součásti baterií nepocházely z více než 50 % z dotčené třetí země, a to za účelem snížení energetické závislosti Evropské unie na nečlenských státech.
Výjimky z aplikace povinných kritérií
NZIA specifikuje situace, kdy zadavatelé nemusí aplikovat minimální environmentální požadavky nebo doplňková kritéria, například v případech, kdy by to bylo nemožné nebo by to vedlo k neúměrným nákladům.
Mezi tyto výjimky patří zejména technická nemožnost, nepřiměřené náklady, které by nebyly v souladu s principy hospodárnosti a efektivnosti, naléhavost a časová omezení v případech, kdy by splnění kritérií způsobovalo nepřijatelná zpoždění, zejména pak s ohledem na veřejnou bezpečnost či ochranu životního prostředí.
Dále pak výjimku tvoří specifické tržní podmínky či specifické zákonné výjimky v legislativě jak samotné Evropské unie, tak případně jejích členských států.
Termíny a milníky implementace nařízení
Nařízení (EU) 2024/1735 stanovuje jasný harmonogram, který určuje, kdy musí být jednotlivá opatření implementována:
- 30. března 2025: Do tohoto termínu musí být přijaty první prováděcí akty Evropské komise, které specifikují minimální povinné environmentální požadavky pro nadlimitní veřejné zakázky.
- červenec 2026: Od tohoto data začínají platit minimální povinné environmentální požadavky pro všechny nadlimitní veřejné zakázky v oblasti net zero technologií. Do 30. 6. 2026 se uvedené vztahuje pouze na smlouvy uzavírané centrálními zadavateli a na zakázky, jejichž hodnota se rovná alespoň 25 milionům euro.
Dopad NZIA pro zadavatele a dodavatele
Pro zadavatele veřejných zakázek znamená NZIA nutnost přepracovat postupy při zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé budou muset přizpůsobit interní procesy, v rámci kterých bude nutno zavést nové postupy pro hodnocení nabídek, které budou zahrnovat povinná necenová kritéria, a zajistit, aby byly dodrženy minimální povinné environmentální požadavky.
Pro efektivní implementaci nařízení budou zadavatelé potřebovat znalosti v oblasti environmentálního hodnocení, kybernetické bezpečnosti a pracovního práva. Zadavatelé musí být připraveni na dodržování stanovených termínů a zajistit, že jejich veřejné zakázky budou odpovídat novým požadavkům.
Dodavatelé a zhotovitelé, kteří se budou ucházet o veřejné zakázky v oblasti net zero technologií, musí v návaznosti na NZIA očekávat zejména vyšší požadavky na udržitelnost, kdy budou muset prokazovat, že jejich produkty a služby splňují přísné environmentální standardy a že jejich výrobní postupy jsou v souladu s principy udržitelnosti.
Zadavatelé budou rovněž vyžadovat, aby dodavatelé dodržovali přísné pracovní a sociální podmínky, což může zahrnovat spravedlivé mzdy, bezpečnost práce a další sociální normy. Mimo to pak dodavatelé budou muset prokázat, že jejich technologie jsou chráněny proti kybernetickým hrozbám a že mají zavedeny odpovídající bezpečnostní protokoly, stejně jako ve světle výše uvedeného vhodně přizpůsobit dodavatelské řetězce tak, aby tyto nebyly závislé na jediném zdroji.
Závěr
Nařízení (EU) 2024/1735 přináší výrazné změny v oblasti veřejných zakázek na technologie směřující k nulovým čistým emisím. Zadavatelé i dodavatelé musí být připraveni na nové povinnosti, které zahrnují nejen legislativní požadavky, ale také podporu udržitelné budoucnosti Evropy. Plné znění textu nařízení je možno zobrazit zde.
Autorkou článku je Nikol Marholtová, (nikol@petrasrezek.cz).