VÝZVY PRO VÝSTAVBU BUDOV VE SVĚTLE ZELENÉHO PŘÍSTUPU EVROPSKÉ UNIE
VÝZVY PRO VÝSTAVBU BUDOV VE SVĚTLE ZELENÉHO PŘÍSTUPU EVROPSKÉ UNIE
Evropská unie usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a proto se zaměřuje na snižování energetické náročnosti budov, což vede ke zlepšení životního prostředí a úsporám energie. Evropský parlament a Rada (EU) 24. dubna 2024 přijali směrnici 2024/1275, která je klíčovým nástrojem pro dosažení těchto cílů a přináší přísnější požadavky na výstavbu a renovaci budov.
Prvním z opatření výše uvedené směrnice je zvýšení požadavků na energetickou účinnost. Nové budovy musí dosáhnout standardu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tomu se však nevyhnou ani již postavené budovy, u kterých bude prováděna rekonstrukce. V rámci renovace se stavebníci budou muset zaměřit na dekarbonizaci a modernizaci, zahrnující zateplení, výměnu oken a modernizaci systémů vytápění a chlazení.
Velkým tématem je rovněž podpora obnovitelných zdrojů energie, které se rovněž směrnice věnuje. Nové budovy musí být vybaveny obnovitelnými zdroji energie, jako jsou solární panely nebo tepelná čerpadla, s cílem maximální energetické soběstačnosti. To sebou nese povinnosti typu povinné střešní fotovoltaiky či solární ohřev, při stavbě bytových domů pak lze zmínit například povinnost při výstavbě počítat s prostory pro jízdní kola, a to pro každý jeden z bytů. Ve světle aktuálního zákazu užívání kotlů 1. a 2. emisní třídy pak lze zmínit také snahu Evropské unie o upozadění plynového vytápění budov, kdy směrnice v tomto ohledu prosazuje přechod k tepelným čerpadlům.
Změna nastává pak s ohledem také na energetické certifikáty – energetické štítky (PENB), které slouží k porovnání energetické náročnosti budov. Všechny novostavby od roku 2030 musí disponovat štítkem třídy A. Nutno také podotknout, že „energeticky mimořádně úsporné“ budovy, které jsou zahrnuty právě do třídy A nyní, s nejvyšší pravděpodobností neobstojí při takovém hodnocení ve světle zmíněné směrnice, jelikož kritéria pro výpočet se zpřísní.
Výše zmíněné bezesporu vyvolává otázky ohledně financování takových požadavků. Dobrou zprávou je, že směrnice zahrnuje i finanční nástroje, které občanům a firmám pomohou financovat energetické renovace prostřednictvím dotací, grantů, nízkoúrokových půjček a dalších forem podpory.
Každý členský stát má tedy v tomto ohledu poskytovat občanům, při plnění jednotlivých zelených kritérií, finanční podporu. Nabízí se tedy kritika návrhu rozpočtu pro rok 2025, který díky seškrtání prostředků Ministerstva pro místní rozvoj může již nyní výrazně omezit programy bytové výstavby, zejména pak v obcích. Tento výpadek financí by mohl vést k ukončení mnoha projektů, čímž by se dále zhoršila dostupnost bydlení, především v menších obcích.
Pomocnou ruku obcím nabízí Státní fond podpory investic (SFPI), který hraje klíčovou roli při financování projektů zaměřených na energetickou účinnost budov. SFPI poskytuje obcím prostředky na výstavbu a renovaci budov, které splňují moderní energetické standardy. V každém kraji České republiky zřídil poradenská centra, která obcím pomáhají s přípravou a realizací těchto projektů. Součástí této podpory jsou i odborné poradní skupiny, které nabízejí konzultace při projektování, stavebním povolení a samotné realizaci staveb. Pro tyto účely byl zřízen portál www.obecon.cz, v rámci kterého se můžete o potencionální pomoci při výstavbě dozvědět více, případně si sjednat schůzku s některým z poradenských center.
Prostřednictvím směrnice o energetické náročnosti budov staví Evropská unie nové výzvy, jejichž cílem je podpora životního prostředí. Klíčovou roli při řešení těchto výzev bude hrát stát, který musí stavebníky při naplňování jednotlivých kritérií podpořit natolik, aby bylo možné zvyšovat dostupnost bydlení.