Efektivní zadávání veřejných zakázek v krizových situacích: Výhody, rizika a role elektronizace
Efektivní zadávání veřejných zakázek v krizových situacích: Výhody, rizika a elektronizace
V situacích, kdy stát čelí krizi, ať už způsobené přírodní katastrofou, zdravotní pandemií anebo technologickou hrozbou, je schopnost efektivního zadávání veřejných zakázek zásadní. Současný právní rámec v České republice zahrnuje speciální postupy a výjimky, které umožňují veřejným zadavatelům rychle reagovat a zajistit potřebné dodávky a služby. Tyto postupy mají své výhody, ale i rizika.
Jedním z nástrojů, jak může veřejný zadavatel pružně reagovat na krizové situace, je jednací řízení bez uveřejnění, což je postup, který mu umožňuje zadat veřejnou zakázku přímo jednomu dodavateli bez tradičního otevřeného výběrového řízení. Tento nástroj šetří čas a umožňuje efektivní řešení naléhavých potřeb, ale současně nese určité riziko zneužití a nutnost přísného dodržování podmínek stanovených právem.
Zadavatelé pak mají rovněž možnost využít postupu pro veřejné zakázky malého rozsahu (dodávky a služby do dvou milionů korun bez DPH, stavební práce do šesti milionů korun bez DPH), případně pak využít postupu na základě výjimky ze zákona. Poslední zmíněný postup je však nutno vykládat striktně a pouze v situaci, kdy jsou veřejné zakázky zadávány za zvláštních bezpečnostních opatření. Nelze jej tak využít ve všech případech stavu nebezpečí.
Výhody a rizika zjednodušeného zadávání v krizových situacích
Jednací řízení bez uveřejnění je určeno pro situace, které jsou skutečně mimořádné a kdy by tradiční zadávací proces, který je časově náročný a administrativně složitý, nebyl schopen splnit aktuální potřeby společnosti. Rychlost je klíčová například při obnově infrastruktury po živelních pohromách, kde je nutné zajistit dopravu a distribuci základních potřeb do izolovaných oblastí. Tento přístup se osvědčil i při zdravotních krizích, jako byla pandemie covid-19, kdy ministerstvo zdravotnictví muselo okamžitě zajistit dodávky ochranných pomůcek, respirátorů a zdravotnického materiálu pro nemocnice a zdravotnický personál.
Výhodou je tedy časová úspora a možnost rychlého zadání zakázky, která přináší hmatatelné výsledky pro občany a veřejnou správu. Nicméně, vzhledem k tomu, že jednací řízení bez uveřejnění obchází otevřené soutěžení, existuje zde riziko, že by mohlo být zneužito k obcházení pravidel, zvýhodňování konkrétních dodavatelů nebo k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky. Proto je důležité, aby bylo toto zadávací řízení používáno s rozvahou a zadavatel byl schopen prokázat, že skutečně čelil nepředvídatelné a urgentní situaci.
Povinnosti zadavatelů a právní limity pro jednací řízení bez uveřejnění
Jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel využít pouze za přísně stanovených podmínek. Musí prokázat, že:
- Situace byla nepředvídatelná – Událost nebyla očekávaná, a tudíž se na ni zadavatel nemohl předem připravit.
- Jednalo se o mimořádnou událost, kterou zadavatel sám nezpůsobil – Míněna je krajně naléhavá okolnost, kterou zadavatel nezpůsobil a která vyžaduje tento druh zadávacího řízení.
- Krizové zadání bylo poslední možností pro zajištění veřejného zájmu – Musí být doloženo, že bez tohoto postupu by nebylo možné situaci adekvátně řešit, respektive řešit ji v zákonných lhůtách pro otevřené řízení, užší řízení či jednací řízení s uveřejněním.
Pokud zadavatel tyto podmínky nesplní, vystavuje se riziku kontroly a možných sankcí od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad sleduje, zda jednací řízení bez uveřejnění bylo využito v souladu se zákonem, a v případě zneužití může uložit pokuty a nařídit nápravná opatření. Například při rekonstrukci vodovodního řadu po tornádu na Hodonínsku zkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zda zadavatel adekvátně plánoval a zda nebylo možné situaci řešit standardním výběrovým řízením.
Elektronizace zadávacích procesů a její význam pro krizové situace
Jedním z moderních nástrojů, které přispívají k transparentnosti a efektivitě zadávacího procesu, je elektronizace. Elektronické platformy, jako je Národní elektronický nástroj (NEN), umožňují zadavatelům rychle komunikovat s dodavateli, sdílet potřebné dokumenty a zajišťovat transparentní řízení. Tyto systémy byly využívány i během krizových situací, například při povodních v roce 2024 v Litovli, kdy se díky NEN podařilo rychle získat potřebný stavební materiál pro obnovu poškozených oblastí.
Elektronizace zadávání veřejných zakázek snižuje riziko korupce a diskriminace dodavatelů, protože všechny kroky zadávacího procesu jsou pečlivě zaznamenávány a dokumentovány. Automatizace zároveň umožňuje zadavatelům oslovit více dodavatelů v krátkém čase, což je klíčové pro rychlé zvládnutí krizové situace. Portály jako NEN tak významně napomáhají rychlému a efektivnímu plnění zakázek v době krize.
Výzvy a doporučení pro zlepšení krizového zadávání zakázek
Ačkoli zjednodušená zadávací řízení a elektronické nástroje přinášejí nesporné výhody, stále existují výzvy, které je třeba řešit. Kritici upozorňují, že krizové zakázky mohou být někdy zneužívány k preferování určitých dodavatelů či k obejití přísných pravidel veřejných zakázek. Proto je nezbytné dbát na dodržování zásady transparentnosti, která vyžaduje dokumentaci každého kroku zadávacího procesu.
Kontrolní mechanismy, jako je povinnost oznamovat všechny zakázky prostřednictvím profilů zadavatelů a následné povinné audity, pomáhají předcházet zneužití zjednodušeného zadávání. Pravidelný dohled ze strany kontrolních orgánů, včetně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je klíčový pro udržení důvěry veřejnosti v efektivní nakládání s veřejnými prostředky.
Klíčové aspekty efektivního zadávání veřejných zakázek v krizových situacích
Zadávání veřejných zakázek v krizových situacích je náročné na rychlost, efektivitu a zodpovědnost. Pokud je jednací řízení bez uveřejnění správně použito, může významně přispět k rychlé obnově po katastrofách a pomoci státu zajistit bezpečnost a základní potřeby obyvatel. Příklady z praxe v České republice ukazují, že i při použití zjednodušených postupů je možné dosáhnout vysoké úrovně transparentnosti a efektivity, pokud se procesy důsledně sledují a dokumentují.
Budoucnost krizového zadávání zakázek spočívá v dalším rozvoji elektronických systémů a v posílení kontrolních mechanismů, které zajistí, že budou veřejné prostředky využívány hospodárně a ve prospěch společnosti.