ČLENSTVÍ V HONEBNÍM SPOLEČENSTVU A NEPLATNOST SMLUV O NÁJMU HONITBY
V březnu 2023 budou u velkého množství honiteb končit stávající nájemní smlouvy a pro řadu honebních společenstev a mysliveckých spolků to bude představovat zásadní okamžik, kdy budou upravovat své poměry pro další desetiletí. Uzavření samotné smlouvy však na straně honebního společenstva předchází často dlouhé a náročné období příprav vrcholící hlasováním na valné hromadě, právě do jejíž působnosti uzavření smlouvy o nájmu honitby spadá (pokud jej nepřenese na honební výbor). Jedny z nejproblematičtějších a nejdiskutovanějších otázek v rámci tohoto procesu souvisí s nejasným členstvím v honebním společenstvu, které může vést až k vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady o uzavření nájemní smlouvy. Této problematice se proto budeme věnovat blíže.
Přestože má honební společenstvo vést aktuální seznam členů (§ 19 odst. 8 zákona o myslivosti), v praxi často nebývá tato povinnost dodržována a mnohdy není ani zřejmé, kdo členem honebního společenstva je a kdo není. Tyto informace jsou však zásadní pro svolání valné hromady – honební starosta má povinnost vyrozumět všechny členy honebního společenstva o jejím konání (§ 22 odst. 2 zákona o myslivosti) i hlasování na ní. Právo hlasovat na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Ti se na rozhodování podílejí podle výměry vlastněných honebních pozemků – za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas (§ 22 odst. 3 zákona o myslivosti).
V praxi však často nebývá jasné postavení vlastníků, kteří nejsou členové honebního společenstva (typicky přidružených pozemků ve vlastnictví Lesů České republiky, s. p.) a nabydou další pozemky od členů. Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud, který ve svém rozhodnutí ze dne 13. 3. 2019, spis. zn. 27 Cdo 4297/2017, uzavřel, že „takový vlastník se stává členem honebního společenstva s počtem hlasů určeným i z výměry pozemků, dříve k honitbě přičleněných dle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti“.
Tato skutečnost může významně „zamíchat kartami“ pokud v rámci honebního společenstva nepanuje shoda na důležitých otázkách (např. existuje více názorových skupin členů), protože při nabytí i byť velmi malého pozemku od člena dosavadní nečlen získá hlasy dle výměry všech svých pozemků v honitbě (nejen nově nabytých, ale i dosud vlastněných).
A jakým způsobem se pak může člen honebního společenstva bránit, pokud se domnívá, že valná hromada nebyla řádně svolána či jinak neproběhla dle zákona nebo v souladu se stanovami? Dle zákona platí, že považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká (§ 22 odst. 8 zákona o myslivosti). Členové musejí být z hlediska dodržení těchto lhůt mimořádně obezřetní. Jedná se totiž o lhůty prekluzivní (po jejich uplynutí právo člena soudně se bránit zanikne), přičemž je nutné zohlednit čas na sepsání žaloby (s uvedením všech rozhodných skutečností), ale zejména pamatovat na to, že zákon (a judikatura) po členech honebního společenstva vyžaduje aktivitu při hájení svých práv i v situacích, ve kterých by to řada z nich neočekávala. Takovým příkladem může být i případ, kdy valná hromada nebyla prokazatelně svolána v souladu se zákonem nebo stanovami. I v něm Nejvyšší soud ve svém nedávném usnesení ze dne 2. 2. 2022, spis. zn. 27 Cdo 1510/2021, konstatoval, že 15denní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady honebního společenstva počíná členu honebního společenstva běžet od okamžiku, kdy se o obsahu rozhodnutí valné hromady dozvěděl nebo musel dozvědět.
Dle zákona platí, že považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká (§ 22 odst. 8 zákona o myslivosti).
Potřebujete pomoct s přípravou na valnou hromadu, jejím samotným průběhem nebo chcete sepsat smlouvou o nájmu honitby? Domníváte se, že valná hromada neproběhla dle zákona nebo v souladu se stanovami? Můžete se obrátit na naši specialistku na právo v lesnictví a zemědělství Mgr. Ing. et Ing. Zuzanu Valeriánovou, Ph.D. Kontaktovat ji můžete telefonicky na čísle 725 436 814 nebo e-mailem na adrese zuzana.v@petrasrezek.cz